Zubní kámen u dětí: Jak ho předcházet správnou výživou a hygienou

Zubní kámen u dětí není jen estetický problém. Je to přímý signál, že zuby nejsou dostatečně chráněny. A když se nezačne dělat něco s tím už v dětství, může to vést k zánětům dásní, bolestem, a dokonce ke ztrátě mléčných zubů - což pak ovlivňuje správný vývoj trvalých zubů. Nejde o to, že dítě nečistí zuby. Často je to naopak: čistí, ale špatně, nepravidelně, nebo s nesprávnými návyky. A hlavně: jí to, co zubní kámen vytváří.

Co vlastně je zubní kámen a jak se vytváří?

Zubní kámen je ztuhlá vrstva plaku - ten lepkavý film, který se na zubech tvoří každý den. Plak je směs bakterií, slin a zbytků jídla. Když ho neodstraníte během 24-48 hodin, začnou bakterie v něm vyrábět kyselinu, která způsobuje kazy. Ale když se plak nechá dlouho, začne se vázat na zuby minerály ze slin - hlavně vápník a fosfát. A tak se z něj stane tvrdý, žlutý nebo hnědý kámen, který už neodstraníte běžným čištěním zubů.

U dětí se zubní kámen často objevuje na zadních zubech nebo u základů zubů u dásní. A často ho přehlížíme - myslíme si, že to je jen „špína“, kterou se dítě naučí čistit. Ale to není pravda. Kámen se neodstraňuje štětětcem. Potřebuje odborné čištění u zubaře.

Co nejvíc přispívá k vzniku zubního kamene u dětí?

Největší hříšník je časté jídlo sladkého a lepkavého. Sladké sušenky, ovoce v sirupu, med, čokoláda, limonády, ovocné šťávy - všechno to je „bakteriální buffet“. Bakterie v ústech tyto cukry přeměňují na kyselinu, která ničí zubní sklovinu a zároveň zvyšuje tvorbu plaku.

U dětí je také běžné, že jídlu přidávají cukr - například do kaše, jogurtu, nebo dokonce do vody. A to i tehdy, když dítě nemá kazy. Ale když se cukr dostává do úst častěji než 3-4krát denně, bakterie nemají čas na odpočinek. A tak se plak neustále zvětšuje.

Ještě jedna věc: špatná hygiena. Mnoho dětí čistí zuby jen jednou denně - a to obvykle večer. Ale nejvíc plaku se tvoří během noci. Pokud dítě večer sní sladké jídlo a pak se nečistí zuby, plak se přes noc zahustí a ztuhlí. A když se ráno nečistí znovu, celý den se plak jen hromadí.

Nezapomínejte také na sliny. Děti, které mají suché ústa - například kvůli dýchání ústy, lékům nebo nedostatku tekutin - mají vyšší riziko zubního kamene. Sliny jsou přirozený čistič - pomáhají umývat zuby a neutralizovat kyselinu.

Jak předcházet zubnímu kamenu? 5 klíčových kroků

1. Čistěte zuby dvakrát denně, alespoň dvě minuty - ráno a večer. Večerní čištění je nejdůležitější. Používejte zubní kartáček s měkkými štětinami a malé množství zubní pasty s fluoridem (velikost hrášku pro děti do 6 let, velikost hrášku pro děti od 6 let). Nechte dítě čistit zuby samo, ale počkejte až do konce - a pak ještě jednou přečistěte ty obtížné místa.
2. Upravte stravu. Zrušte sladké nápoje - nejen limonády, ale i ovocné šťávy a čaj s cukrem. Nahraďte je vodou nebo mlékem. Pokud dítě chce sladké jídlo, dejte mu ovoce, sušenky bez přidaného cukru, nebo čokoládu s vysokým obsahem kakaa (70 % a více). Nechte jíst sladké jen při hlavních jídlech, ne mezi nimi.
3. Udržujte dostatek tekutin. Děti se často zapomínají pít. Pokud dítě dýchá ústy nebo má suché ústa, zvyšuje se riziko plaku. Nechte vždy v ruce láhev s vodou. Pokud dítě pije mléko před spaním, nechávejte ho na nočním stolku - ale po jídle ho přečistěte zuby.
4. Používejte nitě nebo mezizubní kartáčky. Když dítě má zuby těsně u sebe, štětec nedostane mezi ně. Začněte používat mezizubní kartáček nebo nitě už od 4-5 let, když se zuby začnou dotýkat. To odstraní plak, který se na zubech hromadí tam, kde ho štětec nevidí.
5. Chodíte na pravidelné prohlídky u zubaře. První návštěva by měla být ještě před prvním narozeninami - nejpozději do 12 měsíců. Potom každých 6 měsíců. Zubař nejen zkontroluje kazy, ale i odstraní plak a kámen, který jste přehlédli. A dítě se naučí, že zubař není strašidlo - ale někdo, kdo pomáhá.

Co dělat, když už zubní kámen vznikl?

Když už se kámen objevil, neřešte to doma. Nezkoušejte ho odškrábat nástroji - to poškodí zubní sklovinu a dásně. Neexistuje domácí prostředek, který by zubní kámen odstranil. Jen odborník s ultrazvukovým čističem ho může bezpečně odstranit.

U dětí je časté, že kámen vzniká rychle - občas za jen několik měsíců. Proto je důležité nečekat, až se dítě bude stěžovat na bolest. Pokud vidíte na zubech hnědé nebo žluté skvrny u dásní, jděte na prohlídku. Čím dřív kámen odstraníte, tím méně poškození zubů a dásní bude.

Je zubní kámen dětí důsledkem genetiky?

Částečně ano. Některé děti mají sliny, které obsahují více minerálů - a tím pádem se jim kámen tvoří rychleji. Jiné děti mají přirozeně hustší plak. Ale to neznamená, že jsou „osudné“. I tyto děti mohou mít zdravé zuby - pokud budou mít správnou hygienu a stravu.

Nejde o to, jestli má dítě „špatné zuby“. Nejde o genetiku. Nejde o to, jestli je dítě „líné“. Nejde o to, že „všechny děti mají kámen“. Nejde o nic z toho. Nejde o to, že „děti se přece nečistí zuby jako dospělí“. Nejde o nic z toho. Nejde o to, že „to je normální“.

Nejde o nic jiného než o pravidelnost a kvalitu péče. A to je něco, co můžete ovlivnit. Dnes. Teď. Každý den.

Co děti potřebují v praxi?

Nejsou potřeba drahé pasty, nejsou potřeba speciální kartáčky. Potřebují:

• pravidelné čištění - dvakrát denně, dvě minuty
• zubní pastu s fluoridem - ne více než hrášek
• minimální množství cukru - nejvýše 3x denně
• vodu jako hlavní nápoj
• kontrolu rodičů - alespoň do 8 let
• pravidelné návštěvy zubaře - každých 6 měsíců

Nejsou potřeba perfektní zuby. Jsou potřeba zuby, které nebolí. A to se dá dosáhnout i u dětí, které jedí čokoládu - pokud se po ní zuby čistí.

Co se stane, když to ignorujete?

Když zubní kámen necháte, začnou se dásně zánětlivě zčervenat, krvácet, zvětšovat. Dítě může mít bolest, když jí, nebo když se čistí zuby. Může se stát, že se mléčné zuby rozpadnou - a pak trvalé zuby vyrůstají špatně. Může se stát, že dítě bude mít problémy s řečí, s jídlem, s sebevědomím.

A když se to stane, zubař musí dělat věci, které by se daly předcházet. Zákroky, které stojí peníze, čas, bolest. A které dítě si nezapamatuje jako „pěknou zkušenost“.

Zubní kámen není příběh o zubech. Je to příběh o každodenních rozhodnutích. O tom, co dítě jí. O tom, kdy se čistí zuby. O tom, jestli chodíte na prohlídku, i když se nic nebolí. O tom, jestli věříte, že „to se dá vydržet“.

Tyto rozhodnutí nejsou jen o zubech. Jsou o tom, jak dítě vidí své tělo. Jak se o sebe stará. A jak se naučí, že zdraví není náhoda - ale každodenní volba.