Co je to kořenová nástavba a kdy se používá?

Kořenová nástavba je zubní restaurace, která se používá, když je zub natolik poškozený, že už nejde zachránit jen obyčejnou plombou nebo korunkou. Představ si zub, který má velkou díru od kazu, ale jeho kořen je stále zdravý. Místo aby ho vytrhli, lékař ho uchová a vloží do něj speciální sloup - to je kořenová nástavba. Slouží jako základ, na který se pak připevní korunka. Bez ní by korunka prostě neseděla - jako bys chtěl přilepit plakát na papírový stůl, který se zhroutí pod tíhou.

Proč vůbec používat kořenovou nástavbu?

Když zub ztratí většinu své korunové části - třeba kvůli hlubokému kazu, zlomenině nebo opakovaným plombám - zůstává jen tenká stěna zubu. Ta sama o sobě nestačí k tomu, aby vydržela korunku. Kořenová nástavba vstupuje právě do této mezery. Je to jako betonový sloup, který se vloží do země, aby podpíral budovu. V tomto případě je budovou korunka, která ti vrátí schopnost žvýkat a vypadá jako přirozený zub.

Nejčastěji se používá po kořenové léčbě, kdy byl odstraněn zánětlivý nebo mrtvý nerv. Po této léčbě je zub křehký a potřebuje podporu. Nástavba ho stabilizuje a zároveň poskytuje místo, kam se připevní materiál, který tvoří základ korunky.

Co se skrývá pod pojmem kompozitní inlay?

Často se zaměňuje kořenová nástavba s kompozitním inlay, ale to je jiná věc. Inlay je malá plomba, která se vyrábí mimo úst - v laboratoři - a poté se vloží do připravené dutiny v zubu. Používá se pro středně velké poškození, kdy se nevyplatí dělat celou korunku. Inlay je většinou jen v korunové části zubu, nikdy nezasahuje do kořene.

Kořenová nástavba naopak prochází celým kořenem a je zasazena do kanálků, které byly vyčištěny během kořenové léčby. Je to hluboká rekonstrukce, která se neobejde bez endodontické léčby. Inlay je tedy doplněk, nástavba je podpěra. Nejsou si rovny, ani se nevzájemně nahrazují.

Jak vypadá kořenová nástavba?

Nástavba se dělá z různých materiálů. Nejčastěji se používá skleněná vlna nebo karbonový vlákno - ty jsou flexibilní, lehce se přizpůsobí tvaru kořene a nezatěžují zub při žvýkání. Starší metody používaly kovy jako zlaté nebo titanové sloupy, ale ty se dnes už používají jen zřídka. Kovy mohou způsobit zvýšené napětí v kořeni a zvyšují riziko jeho zlomení.

Moderní nástavby jsou průhledné nebo bílé, takže pokud se nějaký konec nástavby vysune nad dásni, není vidět. To je důležité, když se vyskytne zpětný ústup dásně - což se často stává s věkem nebo při špatné hygieně. Bílá nástavba se nevynoří jako černá díra u zubu, jak tomu bylo dříve s kovovými sloupy.

Jak probíhá výroba a vložení nástavby?

Postup je jednoduchý, ale vyžaduje přesnost:

1. Kořenová léčba - nejprve se odstraní nerv a infikované tkáně z kanálků. Poté se kanálky vyčistí a naplní.
2. Příprava kořene - lékař odstraní část plnění z kořene, aby vytvořil prostor pro nástavbu. Velikost a tvar této dutiny se přizpůsobí typu nástavby.
3. Výroba nástavby - některé nástavby se dělají přímo v ústech, jiné se vyrábí v laboratoři. Skleněné vlákno se obvykle vkládá přímo, když je ještě měkké a lze ho tvarovat.
4. Vložení a fixace - nástavba se vloží do připraveného kořene a upevní speciálním zubním lepidlem. Poté se vytvoří základ pro korunku - obvykle pomocí kompozitního materiálu.
5. Postupná příprava korunky - až je nástavba pevně zajištěna, vytvoří se otisk zubu a v laboratoři se vyrobí korunka, která se připevní až za týden nebo dva.

Proces trvá obvykle dvě návštěvy. První je na přípravu a vložení nástavby, druhá na nasazení korunky. Některé moderní systémy umožňují všechno udělat za jednu návštěvu - ale to závisí na konkrétním případu a vybavení ordinace.

Co se stane, když nástavba selže?

Kořenová nástavba není věčná. V průměru vydrží 8-12 let, ale může fungovat i déle, pokud máš dobré zuby a dbáš na hygenu. Pokud se začne nástavba uvolňovat, může dojít k opětovnému zánětu nebo k zlomení kořene.

První příznaky selhání: bolest při žvýkání, otok dásně, zápach z úst, nebo viditelný mezery mezi korunkou a dásní. Pokud to pozoruješ, nečekáš. Jdi k zubaři. Pokud je kořen stále zdravý, lze nástavbu vyměnit. Pokud už je kořen poškozený, zub je ztracený - a jediná možnost je jeho vytržení a následná náhrada implantátem.

Kdo by měl vybírat kompozitní inlay místo nástavby?

Ne každý zub potřebuje kořenovou nástavbu. Pokud máš zub, který má jen částečné poškození - třeba díru ve sklovine nebo na žvýkací ploše - ale kořen je zcela zdravý a není potřeba kořenová léčba, pak je lepší volbou kompozitní inlay. Inlay je menší, méně invazivní a nevyžaduje odstranění žádného nervu.

Je to jako opravit jen část střechy, když je poškozená, místo aby ses rozhodl přestavět celý dům. Inlay se používá, když zub ještě má dostatek zdravé tkáně, aby mohl vydržet bez podpory v kořeni. Nástavba je až poslední krok, když už není co zachránit z koruny.

Co je důležité po vložení nástavby?

Po vložení nástavby a korunky se zub nevrátí do původního stavu. Je to jako vložení umělého kovového kloubu do kolena - funguje, ale potřebuje péči. Zde je, co dělat:

• Čistě zuby dvakrát denně - zvláště u zubu s nástavbou. Zbytečný nános zubního kamene může způsobit zánět dásně kolem korunky.
• Používej mezizubní kartáčky nebo nit - nástavba se nachází u dásně, kde se snadno hromadí bakterie.
• Nežvýkej tvrdé věci - ořechy, led, tuhý cukr. I když korunka je pevná, kořen není tak silný jako původní zub.
• Pravidelné kontroly - každých 6 měsíců se podívej na rentgen. Lékař zjistí, zda je nástavba stále pevně zasazená a zda se kolem ní nevyvíjí infekce.

Je kořenová nástavba výhodnější než implantát?

To je otázka, kterou si každý klade, když mu lékař řekne, že zub potřebuje vytrhnout. Nástavba je levnější - cena se pohybuje od 2 500 do 6 000 Kč, včetně korunky. Implantát stojí od 15 000 Kč a více. Ale to není jediný faktor.

Implantát je vždy lepší volbou, pokud je kořen zubu ztracený. Nástavba funguje jen tehdy, když je kořen zdravý. Pokud máš zub, který má ještě šanci, nástavba je skvělá možnost, jak ho zachránit. Pokud už je kořen poškozený, nebo pokud jsi zub ztratil, implantát je jediná trvalá odpověď.

Nezapomeň: kořenová nástavba není záruka, že zub vydrží do konce života. Ale je to nejlepší způsob, jak zachránit zub, který by jinak musel být vytržen. A to je výhoda, kterou si stojí za to využít.